V nejjednodušší formě se izolace začala používat ve chvíli, kdy se první jeskynní člověk oblékl do kůže a ulehl na hromádku slámy. Proč to udělal? Jednoduše proto, že potřeboval izolovat. Udělal to přirozenou přírodní cestou pomocí živočišných a rostlinných vláken. Od této chvíle však ještě uplynulo mnoho tisíc let, než člověka napadlo postavit dům a přikládat izolační materiál do jeho stěn a střechy.
Ve spojených státech tato myšlenka napadla stavitele Thomase Jeffersona v jeho plánech pro dům v Monticelu. A izolaci, kterou použil, byla celulosa. To vlákno, které je základem všech pozemských rostlin. Dřevo, papír a ostatní výrobky z rostlin jsou celulózovými materiály. V dnešní době se celulózová izolace vyrábí pomocí recyklace novinového papíru obohaceného boritými solemi pro zvýšení odolnosti proti vlivům prostředí.
Avšak v dobách Jeffersona se rozhodnutí o použití materiálu dělalo podle suroviny a její. U nás je obdobou takovéto izolace použití plev smíchaných s vápnem pro zásypy dutých stropů. O jejich stálosti a životnosti se u nás můžeme přesvědčit i po stovkách let.